Postup těžby
Otvírka lomu I. fáze byla možná vzhledem k výsypkovému prostoru a úložným poměrům jen ze západní strany. Na východní straně muselo být zachováno nutné spojení starého města s novým městem (rychlodráha, silnice), velkými průmyslovými podniky a nemocnicí co nejdéle. Na východní straně se stejně nenacházel žádný výsypkový prostor. Vhodným místem pro uložení nadložních hmot z budovaného Koridoru inženýrských sítí byla výsypka lomu Vrbenský a část vyuhleného dolu Ovčín západně od vrchu Hněvín a části obce Souš.

První skrývkový řez byl umístěn na kótě 250 m a dále postupoval po dosažení hlavy sloje směrem k východu až na kótu 270 m. Další šel opačným směrem po hlavě sloje. Nejnižší skrývkový řez na západní straně byl na kótě 220 m. Postupy skrývky v dalších letech byly značně ovlivněny rychlým posunem na východ pro včasné uvolnění prostoru pro přeložky.

Na dobývání skrývky bylo doporučeno nasadit lžícová rýpadla typu E 2,5 s kolejovou dopravou o rozchodu 900 mm s elektrifikací. Vzhledem k tomu, že Koridor byl poměrně úzký a první řezy skrývky byly velmi obtížné, nešlo nasadit více než 2 rýpadla E 2,5. Výkon rýpadla v těchto obtížných poměrech byl max. 600 – 700 tisíc m3 ročně. Tyto poměrně nízké výkony byly způsobeny krátkými řezy, hrabáním základů po zástavbě, častými přestavbami s nutností přesunout koleje do hloubkových řezů. Část zařízení byla uvolněna ze závodu Ležáky. Jen dopravní prostředky bylo nutno zajistit nové. Pro odlehčovací řezy a přípravné práce bylo zapotřebí jednoho rýpadla typu Mb2 s auty pro místní přepravu hmot a pomocné práce. Rýpadla E 2,5 byla v provozu na I. řezu skrývky po celou dobu trvání lomu, protože těžila zbytky základů pro zástavbě. V první fázi nešlo vzhledem k členitosti terénu a velké vzdálenosti výsypek a poměrně krátké životnosti navrhnout pasovou dopravu.

Po přeložení řeky Bíliny a tím i uvolnění celého prostoru pro dolovou činnost došlo k nasazení velkostrojů typu K 300 a pasové dopravy s ohledem na velmi výhodné umístění vnitřních výsypek, pro které byla tato doprava nejvýhodnější. Výsypky byly v I. fázi obsazeny rýpadly E 2,5. V předstihu bylo nutné vybudovat provizorní dílny s kolejištěm pro minimální nutné opravy lokomotiv a vozů.

Po roce a půl skrývkového provozu bylo odkryto dostatečné množství uhlí pro zahájení těžby. Těžit se začalo v roce 1971. Pro těžbu uhlí byla rovněž využita rýpadla typu E 2,5 s ročním výkonem 700 – 800 tis. tun. Postup lomových řezů byl veden tak, aby bylo možno co nejrychleji uvolnit prostor na výstavbu Koridoru inženýrských sítí. Odvoz uhlí z řezu byl kolejový na násypku a odtud se vytěžená surovina přepravovala pasovou dopravou do hlubinného zásobníku lomu Vrbenský. Pasová doprava byla přibližně 2 km dlouhá s potřebným výkonem 280 t/hod o šíři 1 000 mm.Když bylo uhlí dobýváno v místě bývalé nemocnice a ocelárny, bylo výhodnější ho dopravovat na nově vybudované překládací zařízení, umístěné v prostoru Rudolic.

Malostroji, tj. rýpadly E 2,5, se dobývalo do roku 1974. V roce 1977 bylo skrývání nadložních zemin prováděno na dvou pracovních horizontech 227 – 220 m.n.m., resp. 220 – 212 m. n. m. rýpadlem E 2,5. Kolesové rýpadlo KU 300/62 zasazené v uhelném lomu těžilo pomocí pasového vozu PVZ 1800 na čtyřech řezech při jednom porubním pasovém dopravníku. První řez o průměrné výšce 15 m byl těžen z kóty 203 – 205 m. Uhlí se pomocí pasového vozu předávalo na pasovou dopravu, která byla na kótách II. řezu, tj. 203 – 198 m. Po odtěžení I. uhelného řezu se těžil II. řez v úrovni porubního dopravníku o maximální výšce 9 m. III. řez se těžil hloubkově z druhé strany porubního dopravníku z kót 198 – 191 m. IV. řez pak z téže strany porubního dopravníku za pomoci pasového vozu dosáhl kóty 198 m. Výška hloubkových řezů nepřesáhla 9 m.

V roce 1978 byly na skrývce rovněž dva horizonty na kótách 227 – 220 m, resp. 220 – 212 m. Kolesové rýpadlo KU 300/62 těžilo na čtyřech horizontech, při čemž I. řez byl řezem smíšeným. IV. řez dosahoval kót 186 – 179 m. V prostoru bývalé budovy soudu byla v tomto roce připravována výstavba otočného bodu. V roce 1979 byla na skrývce zasazena dvě rýpadla E 2,5. První těžilo na kótách 227 – 218 m, resp. 218 – 212 m, druhé bylo zasazeno po snesení svršku ČSD do prostoru u vyuhleného lomu Johan. Otočný bod byl dán do provozu roku 1980 včetně nových porubních dopravníků. Byla dána do provozu pevná pasová doprava na překladiště SHD 1, od roku 1981 prodloužena do Úpravny uhlí Herkules. Postup lomu byl i nadále vějířovitý. Na prvním skrývkovém řezu bylo zasazeno rýpadlo E 2,5 na kótách 227 – 220 m. Na druhém smíšeném řezu kóty 203 – 200 m pracovalo rýpadlo KU 300/62. Plánovanou těžbu uhlí zajišťovalo KU 300S na obou pracovních horizontech kót 185 – 180 m, resp. 173 – 165 m. V roce 1981 začalo na I. řezu pracovat rýpadlo KU 800. Od roku 1984, kdy směr postupu porubních front přešel ze směru jih – sever na směr východ – západ, bylo nutno změnit místo nakládky.V rámci odvodnění byla voda vyskytující se na skrývkových řezech vedena stružkami do jednoho místa a odtud přečerpávána do řeky Bíliny, která byla vzdálena asi cca 250 m.

Těžba v pilíři města Most byla ukončena na přelomu let 1990 – 1991. Následně poté lom postoupil do lokality Kopisty.


Malostrojová technika


Rýpadlo KU 300


Rýpadlo KU 800