Rekultivace lomu Ležáky
Lom Ležáky je organizační součástí Mostecké uhelné společnosti a.s., závodu Hrabák. Samotný lom se nachází v centrální části severočeské hnědouhelné pánve severně od města Mostu. Je ohraničen Koridorem inženýrských sítí pod vrchem Hněvín, ze severozápadní strany koridorem tratí ČD, z jihovýchodní strany výsypkou. Severní stranu lomu omezuje vlastní hrana lomu a výsypka Růžodol s koridorem sítí Chemopetrolu a.s.. Historie těžby na této lokalitě se datuje od roku 1926. Zpočátku hlubinná těžba dolem Evžen byla v padesátých letech nahrazena povrchovým způsobem dobývání s malostrojovou technikou lomem Venuše a Evžen a po druhé světové válce lomem Ležáky a Most. V šedesátých letech byla používána technologie s využitím rýpadel s objemem lžíce 2,5 m3 ve spojení s kolejovou dopravou o rozchodu 900 mm. Kolejový provoz byl ukončen v roce 1988. Lom byl totiž v 70. a 80. letech rekonstruován na technologický celek TC1 a TC2. Tato technologie umožnila výrazně zvýšit těžební kapacitu. V roce 1971 byla zahájena těžba v pilíři samotného města Most. Podmínkou pro to byla postupná likvidace historické části města Zeminy z lomu byly ukládány na vnější výsypky a do vyuhlených zbytkových jam. Postupně takto vznikly výsypky nacházející se v okolí vrchu Špičák a z jeho jižní strany výsypka Rudolice (dnes jsou zde vzhledem k jejich orientaci vinice) a ze severní strany výsypka Střimice, která je tvořena zeminami z lomů Most a Ležáky. Výsypka ve směru od města Most se sype do úrovně řeky Bíliny, přičemž okraj zbytkové jámy lomu má vzdálenost od přesunutého Děkanského kostela v Mostě 800 až 1 000 m. Severní část zbytkové jámy lomu je také zasypána výsypkou lomu Ležáky. Vnitřní prostor zbytkové jámy lomu Most ve směru od města je dosypán cca 30 m pod úroveň řeky Bíliny. Uhelný lom má délku cca 1 000 m, je orientován severojižním směrem a v současné době zaujímá plochu cca 70 ha. Mostecká uhelná společnost a.s. ke konci roku 1994 stála před zásadním rozhodnutím jak reagovat na předpokládaný vývoj odbytu a zejména na rostoucí tlak na omezování těžeb uhlí. Po podrobných rozborech schválilo v listopadu 1994, mimo jiné restrukturalizační záměry, představenstvo a.s. záměr na ukončení těžby na lokalitě Ležáky. Ministr průmyslu a obchodu ČR vydal souhlas se zahájením útlumu po rozhodnutí vlády v lednu 1995 s tím, že zahájení útlumu bylo schváleno k datu 1.1.1995. Předpokladem pro možnost financování procesu útlumu z prostředků vyčleněných pro tento účel státním rozpočtem je zpracování technického projektu likvidace podle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Tento projekt byl vypracován ve variantách a předložen k oponentnímu posouzení třem nezávislým organizacím a poté schválen ministerstvem průmyslu a obchodu ČR ve variantě zatopení zbytkové jámy. Faktické zahájení útlumu začalo vyřazením rýpadla KU300/62 z těžby skrývky na III. řezu a ukončením těžby skrývky odstavením technologického celku TC2 v závěru roku 1995. V roce 1996 byla zahájena likvidace vyřazené technologie a objektů. Technické podmínky likvidace byly ošetřeny technickým projektem a dokumentací podle stavebního zákona. K těžbě uhlí z lomu Ležáky je ponecháno jedno rýpadlo typu KU300 s pasovými dopravníky šíře 1 200 mm.

Základní varianty zahlazení lomu
Pokud se nebude uvažovat s možností odstoupení od sanace a rekultivace území zasažené hornickou činností, což je povinností podle Horního zákona, je první variantou varianta se zasypáním celé zbytkové jámy (tzv. suchá varianta). Při této variantě by bylo nutné obnovit těžební činnost v blízkosti města Mostu a byly by odtěženy vnější výsypky (Střimice, Jiřetín – Kopisty a část výsypky Růžodol). S touto variantou se uvažovalo cca před deseti lety a ta byla také zahrnuta do územního plánu města Mostu z roku 1981. Nyní již s touto variantou nelze uvažovat zejména z důvodů nákladnosti (cca 15 mld. Kč) a zejména z důvodů značného poškození životního prostředí likvidací již rekultivovaných vnějších výsypek.

Druhou variantou je tzv. hluboká varianta, která uvažuje velkou část předmětného území zaplavit a vytvořit tak rozsáhlé jezero.

Třetí variantou je tzv. varianta projektová, kdy vznikne vodní plocha na kótě 199 m, při které je v podstatě vyrovnána bilance přítoků vod z povodí s odparem z nádrže. Pro plnění nádrže by se použila voda z řeky Bíliny.

Základní charakteristiky u zvažovaných tří alternativ zaplavení

Varianty

suchá

hluboká

projektová

Hloubka vody

10 m

88 m

59 m

Plocha hladiny

19,5 ha

429,0 ha

325,0 ha

Objem vody

1 mil. m3

197 mil. m3

72 mil. m3

Varianta projektová
Tato varianta zahlazení lomu Ležáky je zahrnuta do generelu rekultivací, který byl naposledy doplněn a projednán se všemi zainteresovanými orgány v květnu 1997. Vzhledem k projektové variantě a zejména k rozsahu zatopení zbytkové jámy lomu Ležáky byla ve smyslu zákona č. 244/1992 Sb. vypracována dokumentace E.I.A. (proces posuzování vlivu staveb na životní prostředí), kterou na základě výběrového řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek zpracoval Hydroprojekt Praha, a.s.

Zásadní podmínky pro další přípravu, které byly stanoveny na základě veřejného projednání, jsou zejména:

a) zajištění řádného utěsnění uhelné sloje
b) zajištění stability ploch pro rekultivaci i pro další využití území
c) zajištění kvality vody
d) pro napouštění vody využívat období zvýšených průtoků v řece Bílině tak, aby se nesnížil zároveň hygienický průtok pod odběrním místem pod hodnotu 1,855 m3/sec.
e) realizovat protihavarijní zařízení vybavené hydrochemickým, biologickým a toxikologickým monitoringem. Tento monitoring realizovat rok před napouštěním jezera Most.

Na této lokalitě je k 31. prosinci 1997 ukončeno 678,79 ha rekultivačních prací. Rekultivační činnost této lokality bezprostředně navazuje na rekultivační úpravy ploch v okolí přesunutého Děkanského kostela v Mostě. Dotvoření úprav okolí kostela bylo cílem rekultivačních parkových úprav realizovaných od roku 1986 ve čtyřech etapách na celkové ploše 14,75 ha, včetně vybudování komunikačního propojení prostoru kostela s areálem nového hřbitova.

Řešená akce je koncipována:

a) z územně technických a krajinně ekologických hledisek jako finální součást báňské činnosti, což zahrnuje nejen vlastní báňskou složku, ale především strukturální a funkční integritu s celorevírní koncepcí rekultivační obnovy (generel rekultivace). Důležitou součástí těchto úprav je tvorba nové hydrologické struktury v celé severočeské hnědouhelné pánvi s vazbou na celé povodí.
b) z místního hlediska jako specifická stavba likvidace lomu Ležáky.
Tyto záležitosti jsou řešeny technickým projektem likvidace lomu, včetně procesu E.I.A., tzn. hodnocení vlivu této stavby na životní prostředí. Předpokládá se, že lesnická a zemědělská rekultivace budou prováděny dobře známými a dnes již standardními metodami. Složitější řešení vyžaduje výstavba rozsáhlého jezera.

V uvedených souvislostech musí být pozornost věnována hlavně těmto dílčím problémům:

Problematika zdroje vody pro prvotní napouštění a následnou dotaci. Vzhledem k tomu, že jezero bude využíváno především ke sportovním a rekreačním účelům, základní podmínkou je nejen ekologicky únosná, ale i hygienicky vhodná kvalita vody. Je možné odebírat vodu z průmyslového přivaděče, čímž by do jezera tekla voda z Ohře. Toto řešení je investičně, ale i dlouhodobě provozně mimořádně nákladné. Prokázalo se, že daným požadavkům vyhoví voda odebíraná z řeky Bíliny. Ovšem jen za předpokladu, že voda pro napouštění jezera bude odebírána pouze v období nadprůměrných průtoků, a to tak, aby se tímto odběrem nesnížil průtok v řece pod hodnotu 1,9 m3.s-1. Problematika kvality vody v jezeře úzce souvisí se zdrojem vody pro napouštění, s technologií napouštění a se samočisticí schopností vody v budoucím jezeře.

Vychází se z faktu výrazného zlepšování vody v řece Bílině, a to především v kontextu s progresivní situací na úseku čištění odpadních vod z provozů Chemopetrol, a.s., Česká rafinérská, a.s. a dalších. Kladně budou působit i rekonstrukce čistírny odpadních vod Jirkov a opatření v areálu Chemopetrolu a.s. související s řešením dekontaminace podzemních vod a zemin jakožto starých ekologických zátěží.

Kvalita vody se navíc výrazně vylepší vhodným technickým řešením přítokového kanálu. Dále lze kvalitu vody v jezeře rovněž ovlivňovat rychlostí plnění jezera, a to tak, aby mělo co nejdéle trvalou stratifikaci. Pak bude docházet k většímu průniku atmosférického kyslíku i do hlubších partií a navíc se tím omezí přísun fosforu na jednotku hladiny.

S cílem zabránit přítoku havarijně znečištěných vod do jezera bude nad odběrným místem vybudováno protihavarijní zařízení, vybavené hydrochemickým i biologickým monitoringem kvality vod. Tím bude jištěna kvalita vody nejen ve vztahu k jezeru Most, ale i ve vztahu k celému dolnímu toku řeky Bíliny.

S podmínkou kvality vod úzce souvisí nutnost včas vypracovat a dodržovat manipulační a havarijní řád, který musí respektovat dominantní zásadu odběru vody pouze v období povodňové vlny. V těchto souvislostech by bylo vhodné funkční napojení na režim Povodí Ohře, v rámci kterého dochází k regulaci průtoků v řece Bílině.

Základní údaje projektové varianty

Základní údaje

Parametry

plocha

325 ha

max. délka jezera

2,5 km

max. šířka jezera

1,5 km

max. hloubka

59 m

průměrná hloubka

22,2 m

objem vody

72,354 mil. m 3

doba napouštění

7 – 15 let (volitelná od 5ti let)

hlavní zdroj vody

řeka Bílina, povodí jezera

objem sanační skrývky

cca 11,638 mil. m3

Náklady na rekultivaci lomu Ležáky
Na samotném lomu Ležáky, kde byl od 1. července 1995 započat útlum s předpokladem urychleného ukončení těžby uhlí a následnou navrženou rekultivací formou vybudování vodní nádrže o výměře 325 ha s rekreačním využitím, bylo provedeno posouzení vlivu zahlazení následků důlní činnosti ve smyslu zákona č. 244/1992 Sb. Závěry tohoto posouzení jsou pozitivní. Celková plocha dotčená báňskou činností v rozsahu cca 1 000 ha se zaplavením nejhlubších partií vyuhleného lomu bude řešena s převažujícím charakterem lesoparkových úprav s komunikačním propojením a bude těsně navazovat na severní okraj města Mostu ve vazbě na přesunutý kostel. Uvažovaný termín ukončení rekultivačních prací je cca v roce 2015.

O rozsahu a intenzitě této akce svědčí i orientační propočet nákladů ve výši 2,6 miliardy Kč.


Rekultivované území