Vymezení likvidačního záměru
Okresní město Most v Severočeském kraji bylo před likvidací starého města složeno v zásadě ze dvou částí: ze starého města, které bylo postaveno na uhelné sloji a z nové části stavěné za výchozem sloje na bezeslojovém území. Stará část města byla zcela zlikvidována.

S likvidací staré části města Mostu, stojící na uhelné substanci, uvažoval již územní plán regionu severočeské uhelné pánve z února roku 1962 i analýzy jemu předcházející. Rovněž výhledové plány Sdružení severočeských hnědouhelných dolů počínaje generelem Severočeského hnědouhelného revíru počítaly s likvidací starého Mostu. Vytěžení uhelné substance pod starým Mostem bylo zahrnuto i v plánu tehdejšího podniku Severočeský hnědouhelný revír-Důl Ležáky v Mostě v rámci plánů sektoru paliv.

Záměr likvidovat starou část města byl konkretizován usnesením předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa ze dne 2. října 1962 a tímto byl dán souhlas k zahájení přípravných prací pro likvidaci staré části Mostu. Definitivní rozhodnutí učinila vláda v roce 1964 přijetím vládního usnesení č. 180 o likvidaci starého Mostu.

Byly stanoveny tyto zásady:
1) likvidaci staré části města nutno zahájit do roku 1967, protože výstavba nového Mostu probíhala v tu dobu již 10 let a starý Most zchátral tak, že by jeho obnovení stálo více peněžních prostředků než dokončení nové výstavby
2) báňská otvírka se musí uskutečnit tzv. Koridorem inženýrských sítí pod Hněvínem jako nejefektivnější řešení.

Průběh příprav likvidace starého Mostu, kontrolu plnění stanovených úkolů a včasnou realizaci celé akce zajišťovala koordinační vládní komise, která byla jmenována usnesením vlády č.1115 ze dne 28. listopadu 1962.

Při plánu těžeb pro závod Ležáky se zjišťovalo, zda by požadované těžby nebylo možné získat bez likvidace starého Mostu z jiného dobývacího prostoru podniku Severočeský hnědouhelný revír – Důl Ležáky. V té době to z báňského hlediska nebylo možné z těchto důvodů:

V dobývacím prostoru závodu B. Šmerala, jehož výstavba se tehdy dokončovala, byla drtírna a ostatní zařízení budováno na roční kapacitu 4 mil. tun proto, aby doba potřebná k vytěžení celkových uhelných zásob dobývacího prostoru Slatinice byla v relaci s životností investic, především strojového vybavení s ohledem na jeho fyzické a morální opotřebení. Pro lokální těžební prostory Polerady, Třískolupy a Vrbka bylo nutno projektovat těžební kapacitu ve výši 1 mil. tun uhlí ročně při poměrně malé substanci těchto ložisek jen proto, že dobývací prostory nebyly od sebe příliš vzdáleny a předpokládalo se technicky i časově poměrně snadno zvládnutelné přetransformování mechanismů a zařízení z jednoho lomu na druhou otvírku. Exploatování těchto jednotlivých lokalit současně nebo na sobě nezávisle by si tehdy vyžádalo o mnoho vyšší náklady na investice, přičemž nebylo jisté, zda po krátkodobém využití dobývacích mechanismů by pro ně bylo další upotřebení.

Na základním závodě Ležáky (starý Most) vyplynuly těžební kapacity z možné délky porubních front, dostupného strojního vybavení, mocnosti nadložního souvrství hornin a z výsypkového hospodářství. Délky porubních front byly krátké a velmi proměnlivé. Tuto oblast tvořilo několik úseků téměř uzavřených, mezi sebou propojených jen sedly, kde mocnost nadložních zemních vrstev dosahovala 10 – 15 m, zatímco uvnitř při středu těchto lokalit se přibližovala až 100 m hloubce. Obdobná nepravidelnost byla i v úložných poměrech uhelné sloje. V nejhlubších partiích asi uprostřed těchto odštěpků hlavní pánve se nacházelo uhelné souvrství mocnosti i přes 30 m, kdežto na sedlových stycích těchto dílčích ložisek se mocnost uhelné sloje ztenčovala na 5 m i méně. V takto roztříštěném prostoru nešlo uplatnit výhody koncentrace výroby a těžit tak intenzívně jako ze souvislého rozlehlejšího ložiska. Rubání pilíře města Mostu šlo uskutečnit s použitím běžných typů strojů u nás vyráběných a v revíru již osvědčených. Vyrubání Mosteckého uhelného pilíře mělo výrazný ekonomický přínos i pro lomový provoz v severní části zájmové oblasti základního závodu Ležáky, a to pro jeho výsypkové hospodářství. Závod Ležáky měl již tehdy nedostatek výsypných prostorů, protože tzv. Střimická výsypka sloužila i pro důl Maxim Gorkij a výsypky uvnitř vyrubaných lomových prostor nešlo zcela využít. Severní provozní úsek měl k dispozici výsypný prostor včetně prostoru Střimické výsypky do roku 1978. Od roku 1979 by musel tento úsek odvážet skrývku na jinou vnější výsypku, tj. buďto na výsypku v prostoru Mosteckého uhelného pilíře anebo na podstatně vzdálenější jinou vnější výsypku. Objem skrývkových hmot z Mosteckého uhelného pilíře nepřevyšoval množství geologických uhelných zásob.

Vlastní uhelný pilíř starého Mostu byl téměř nedotčen starým dolováním, které se omezilo jen na některé okrajové partie. Celistvost ložiska o množství cca 100 mil. tun bilančních zásob uhlí byla v poměrech Severočeského hnědouhelného revíru výjimkou a jinde se v revíru již nevyskytuje. Jednalo se o uhelnou substanci vysoké kvality, u níž podíl uhlí s výhřevností nad 3 600 kcal/kg činí přes 45 % a uhlí o výhřevnosti 2 800 až 3 600 kcal/kg přes 38 %, zatímco např. průměrná výhřevnost uhlí z dobývacího prostoru Slatinice přesahovala jen 2 500 kcal/kg a z dobývacích prostorů Bylany, Třískolupy, Polerady a Vrbka se pohybovala okolo 2 000 kcal/kg.

Vydobytí Mosteckého uhelného pilíře přineslo tedy národnímu hospodářství cca 100 mil. tun vysoce kvalitního uhlí, které šlo získat s ohledem na výborné dobývací poměry za minimálních provozních nákladů tehdy vyráběnými, osvědčenými a dostupnými mechanismy. Kromě toho výsypný prostor, nezabírající zemědělskou půdu, při jehož plném využití pomohl ušetřit cca 500 mil. Kčs nákladů na dopravu skrývky. Bez těžby z Mosteckého uhelného pilíře by se v tehdejší době výrazně zhoršila celostátní palivová bilance.

Parametry ložiska hnědého uhlí v prostoru starého Mostu
Celková užitečná plocha ložiska 2 791 675,00 m2
Celkové množství nadloží 69 856 616,00 m3
Minimální mocnost nadloží 2,10 m
Maximální mocnost nadloží 81,30 m
Průměrná mocnost nadloží 25,02 m
Minimální mocnost sloje 1,00 m
Maximální mocnost sloje 50,60 m
Průměrná mocnost sloje 28,34 m
Geologické zásoby celkem 108 288 306,00 t
Z toho zásoby bilanční 10 032 135,00 t
Procentuelní podíl uhlí Pb a K 38,10% a 16,47%
Výtěžnost t/m2 (beze ztrát) 35,83 m